Nebyli jsme jako oni.

A proto může sedmnáctého listopadu elitní spolupracovník STB pokládat květiny na Národní třídě, a proto může nomenklaturní kádr KSČ, prověřený pracovník socialistického Podniku Zahraničního Obchodu řečnit o totalitě, kterou byl vychován a kterou budoval až do roztrhání své vysoké funkce. Však tatínek také pomáhal, toť se ví. A vzhůru ke světlým zítřkům, bude líp…STB-na-narodni_1

A proto může prominentní příslušník STB, prominentní člen KSČ a důvěrně prověřený i důsledně proškolený pracovník socialistického PZO klidně psát o demokracii ve svátek 17.11.2016. Nejsme jako oni, ale oni byli, jsou, a vždy také  budou stejní.

A přemohli svou nechuť a obětovali se…

Obětovali se, aby bylo líp. Je krásné a ctnostné nebýt politikem, být nepolitikem. A nebýt korupce, nebyli by v politice.

Nebyli by místopředsedou vlády, kancléřem. Věnovali by se své rodině a podnikání, a také umění a filozofování. A určitě by neměli takový stres.
Kdyby korupce nebyla, to by bylo krásné, že? Jenže byla tu a pořád je jí hodně a oni se nemohou dívat na to, jak lidem ničí životy.

Korupce tu byla, je a oni s ní zatočí. Říkají, že možná si to neuvědomujeme, ale korupce nás demotivuje a bere nám důvěru ve stát. Protože zkorumpovaný stát je na nic. Korupce je důvodem, proč lidi nechtějí platit daně – a asi se jim nelze divit. Korupce rozežírá ekonomiku a vede nás někam do rovníkové Afriky. Bere lidem – a co nejhůř, dětem – jejich sny a ideály. To oni přece nechtějí. Ti spasitelé…

babis-demokracieadolf-nepolitik


Nejsme jako oni. Avšak oni rozhodně nejsou jako my. Jsou tací, jací vždycky byli. Jsou to oni a nejsou jiní. Jsou stále stejní a řeční o demokracii a právu. Jsou to oni, kdo budují demokracii. Jsou naprosto stejní, jací vždy byli, jsou nositeli stejných ideí, jakými vždy byli.

A my nebyli jako oni. A proto má milá…

stech

Milan Štěch, mezi lety 1979 a 1989 byl členem normalizační KSČ. Členství mu bylo nabídnuto v souvislosti s kariérním postupem. V listopadu 1989 byl zvolen do stávkového výboru a Občanského fóra.

 


Pane prezidente, moc nám tu chybíte.

Moc nám chybíte, abyste všem znovu vysvětlil, že nejsme jako oni. Abyste nám všem vysvětlil, že tak je to vlastně, ehm, v pořádku a tak to má správně být. Abyste nám vysvětlil, že tak to vlastně správně mělo být, ehm, a vůbec, a neměli bychom se do toho plést, protože tomu nerozumíme. Nejsme ta správná jelita…, či vlastně elita.
Nejsme elity, jsme “jen” lidi. Nikdo nás elitami nejmenoval, nikdo nás na elity nepasoval. To mohou jen elitní elity samy sebe. A to jistě není jen tak honem, tak nepřekážejme na cestě za lepšími zítřky, oni to s námi myslí dobře.


Doc. RSDr. Ladislav Adamhavel_adamecec, CSc. (1926 – 2007) byl český a československý politik, dlouholetý funkcionář Komunistické strany Československa, za normalizace místopředseda i předseda vlád České socialistické republiky a Československé socialistické republiky, poslanec České národní rady a člen Ústředního výboru KSČ, v době sametové revoluce představitel pragmatického křídla KSČ, které vyjednávalo s nastupující mocí Občanského fóra, počátkem 90. let předseda KSČ a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za KSČ, později za KSČM.


My potřebujeme vysvětlit, že zas až tak ten kapitalismus chtít nemáme. Jen trochu jiný socialismus. Takový ten socialismus s lidskou tváří. Takový ten socialismus, který je jiný, lepší, protože ti minulí socialismus nepochopili a pojali jej tak nějak totalitně. To elity vidí všechno tak nějak jinak.

strougal-lenart

Vlastně my ani nevíme jak, protože tomu přece nemůžeme rozumět. Elity všechno vidí tak nějak líp. A líp bude. A tak bychom měli hodně pracovat. Ne pro sebe, pro ten stát bychom měli pracovat, aby už konečně bylo líp že?
Nebyli jsme jako oni a proto nás nenechají žít. Nebyli jsme jako oni a proto musíme žít my pro ně, pro vyšší blaho, pro společnost, pro stát.

Soudruh Lubomír Štrougal si podává ruku se soudruhem Josefem Lenártem. ONI dobře věděli, že nejsme jako oni…

“LIDÉ NEMAJÍ SLOUŽIT STÁTU, STÁT MÁ SLOUŽIT LIDEM!”


Aby už bylo konečně líp…

Aby byly nemocnice, aby byli lékaři.
Aby byly nové školy, aby byli učitelé v nich.
Aby byly hasičárny a aby byli také hasiči.
A záchranáři a policisté a také pančelky v mateřských školách aby byly. Už aby všichni byli.

To všechno bude, až bude líp. A snad bude i ten mlíkař. Ale vlastně už je líp. Říkal to pan Babiš, jak chce všeSilná dvojka: Babiš - Zemanchno spravit a opravit a všechno dát do pořádku. Říká, že už je líp, že už ty peníze má, a že je jako už vybrali a všechno jde a všechno bude.
Jen musí ještě ty nepřátele společnosti skřípnout, jen musí ještě několik revanšistů pořádně potrestat, kulaky a keťasy je třeba ještě klepnout přes prsty. Aby nekradli vše, co patří nám všem, z čeho my všichni prý žijem.

Nejsme jako oni a oni už vůbec nejsou jako my…

Jen ta Marjánka tuhle říkala, že ten pan Babiš je jako fakt hodnej a odborník na svým místě, když už je teda líp. Ale neví, to děvče rozmilé, proč jí najednou chybí v peněžence každý měsíc čtyři tisíce na jídlo a na nájem, a taky dětem na svačiny do školy…

Mohl by pan Babiš zařídit, aby lidem každý měsíc nechyběly v peněžence čtyři tisíce. Ale on to ten pan Babiš má jistě dobře spočítané, to je odborník na svém místě. Chyba bude jistě u Marjánky.
A taky to jistě bude tím, že řezník od vedle schválně nedává účtenky.

A tak: “…pane Babiši, dobře tak na ně, parazity. Jen kradou a bojí se vás. A kdo se nebojí, ten vás volí. Jo a ten blbej Franta od sousedů říkal, že nemám tři roky platit nájem za byt, nekupovat jídlo ani oblečení celé rodině (prý jen sobě a říkat, že jsou to dotace a má na ně nárok každý) a nedávat dětem kapesný. A to pak bude líp i u nás doma, budeme mít přebytek peněz v peněžence. Tak nevím, ten je ňákej blbej. On tomu určitě nerozumí, on pana Babiše nevolí. On se ho určitě bojí. Už aby mi ty čtyři tisíce nechyběly každý měsíc v peněžence…”

A ten mlíkař raději ať není, stejně si všechno nakrad…

Řeznictví u Pavlíka

A řezníci kradou, protože nedávají účtenky. To se hned pozná…