Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124
Pojďme se podívat na kloub tomu tajemnému s cizímu slovu, pojďme si přečíst jen maličko odborný, ale historicky podložený článek na téma Praganda, jejího původu, chemického složení a použití při výrobě masných výrobků.
V tradičním řeznickém řemesle je konzervace masa otázkou přežití výrobku i zachování jeho chuti. Jedním z nejzásadnějších milníků v historii zpracování masa byla syntéza a využívání dusičnanových a později dusitanových solí. U nás se tento typ soli prodává pod obchodním názvem Praganda. Co to vlastně je, proč se používá a jakou má historii?
Už od starověku si lidé všimli, že určité druhy solí prodlužují trvanlivost masa a udržují jeho barvu. Takové soli se přirozeně vyskytovaly v ložiscích dusičnanu sodného – známého též jako chilský ledek (NaNO₃). Dusičnany zabraňují růstu nežádoucích mikroorganismů (zejména bakterií rodu Clostridium, které produkují botulotoxin) a zachovávají charakteristickou růžovou barvu masa.
Ve středověku se dusičnan sodný rozmáhal spíše v řemesle travičském. Používal se však i při nakládání masa spolu se solí. Proces ale nebyl zcela kontrolovatelný – množství aktivního dusíku v každé dávce kolísalo. Přestože šunky a klobásy měly delší trvanlivost, rizika zůstávala.
Na počátku 20. století vědci objevili, že při výrobě fermentovaných masných výrobků dochází k chemické redukci dusičnanů na dusitany (NO₂⁻). A právě dusitany jsou totiž biologicky aktivní látkou, která zabraňuje botulismu a zároveň stabilizuje barvu masa.
Následoval přechod na řízené dávkování dusitanu sodného (NaNO₂), který se v potravinářství používá ve formě solných směsí – právě jako Praganda.
Praganda je dusitanová solná směs, určená pro konzervaci masných výrobků. V Česku je někdy známá jako „růžová sůl“ kvůli zbarvení (způsobenému barvivem přidaným kvůli bezpečnosti – aby nedošlo k záměně se stolní solí) v případech volně prodejné solicí směsi.
0,5 % dusitanu sodného (NaNO₂)
99,5 % kuchyňské soli (NaCl)
bezpečnostní barvivo (např. erythrosin nebo karmín)
Dusitan je tedy přítomen v mikroskopickém množství, ale přesto má zásadní antimikrobiální a stabilizační efekt.
Použití Pragandy je striktně regulováno a závisí na druhu výrobku:
20 g Pragandy na 1 kg masa (což odpovídá 0,01 % dusitanu sodného)
Většinou 18–24 g na 1 kg masa
V kombinaci s pomocnou mikrobiologickou kulturou (např. Staphylococcus carnosus) k přeměně dusičnanu na dusitan během fermentace.
Maximální obsah dusitanu v hotovém výrobku je legislativně omezen na 150 mg/kg.
Solení masa má tři hlavní techniky:
Maso se třením obalí solnou směsí. Hodí se pro sušené výrobky (šunky, “pršuty”). Uvolněná voda se postupně odtéká dnem v solicích nádobách a vytváří se tak přirozené ochranné prostředí.
Připraví se solný roztok (tzv. lák) s definovaným obsahem Pragandy podle požadované hustoty v °Bé (dnes už zastaralý stupeň Baumé vyvinul francouzský chemik Antoine Baumé na konci 18. století), často s přídavkem cukru, kyseliny askorbové. Maso se buď napouští injekčně, nebo se celé ponoří. Výhodou je rovnoměrná distribuce soli v mase.
Spojuje výhody obou metod. Maso se solí nasucho a zároveň vkládá do láku. Často používané pro šunky nebo krkovice.
Bezpečnost: dusitan chrání před botulotoxinem, což je jeden z nejnebezpečnějších známých jedů.
Barva: umožňuje stabilní růžové zabarvení šunky, klobás a uzenin.
Chuť: přispívá k charakteristickému „uzenářskému“ aroma.
Trvanlivost: prodlužuje životnost výrobků bez nutnosti chemických konzervantů.
Dusitan inhibuje růst Clostridium botulinum, bakterie způsobující botulismus – jednu z nejnebezpečnějších potravinových otrav.
Při správném dávkování působí dusitan jako bakteriostatikum – blokuje enzymatické systémy bakterií, narušuje jejich dýchací řetězce a tím zastavuje jejich množení.
Přesný mechanismus není dodnes zcela objasněn, ale předpokládá se, že dusitan reaguje s železem v enzymu ferredoxinu v bakteriích, čímž inhibuje syntézu energie.
Dusitan reaguje s myoglobinem (svalový barvivový protein) za vzniku nitrosomyoglobinu.
Při tepelné úpravě se přemění na nitrosylhemochrom, který je teplotně stabilní a dává masu jeho charakteristický růžový odstín.
Může se přeměnit na oxid dusnatý (NO), který je barvotvorný
Část se váže na aminy v mase – zde může vznikat stopové množství nitrosaminů (karcinogenních látek), ale tomu se brání přídavkem kyseliny askorbové (vitamin C) nebo erythorbinátu – běžně přidávaných do uzenin
Funkce | Chemická podstata | Výsledek |
---|---|---|
Antibakteriální účinek | Inhibice enzymů v mikroorganismech | Bezpečnost proti botulismu |
Stabilizace barvy | Vazba s myoglobinem → nitrosylhemochrom | Trvale růžové maso |
Ochrana chuti | Antioxidace lipidů | Zamezení žluknutí, lepší aroma |
Zvýšení trvanlivosti | Inhibice mikroflóry | Delší životnost produktu |
Přestože dusitan ve větším množství může být toxický, při dodržení dávkování je naprosto bezpečný. Česká i evropská legislativa (např. Nařízení EU č. 1333/2008) přísně reguluje maximální dávky i způsob použití.
Praganda je základní nástroj každého profesionálního řezníka a uzenáře. Kombinuje konzervační schopnosti, bezpečnost a efekt na barvu a chuť. Ať už připravujete domácí šunku, nebo fermentovaný salám, správné dávkování a použití této solné směsi je základem kvalitního výrobku.
Chystáte se připravit šunku, pivní salám nebo fermentovanou klobásu? Ve „Řeznictví u Pavlíka“ používáme Pragandu s respektem k tradici i přesnou kontrolou – tak, jak to dělali řezníci po generace.
🧂🪓 Tradice. Kvalita. Řeznictví u Pavlíka.