Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124
Když se zakousnete do křupavého krajíce čerstvého chleba se šunkou, přemýšleli jste někdy nad tím, co přesně v ústech cítíte? Proč někdy jídlo chutná nudně, jindy vás dokáže nadchnout tak, že si okamžitě chcete přidat? Odpovědí je pět základních chutí – a každá z nich má svůj důvod, proč ji vnímáme.
Dnes se společně podíváme na všechny základní chutě, jejich význam a to, jak je můžete využít při vaření doma. Včetně jedné, o které jste možná dosud ani neslyšeli: umami.
Sladké milujeme už od narození. Mateřské mléko je nasládlé a náš mozek se od malička učí, že sladké znamená energie. Sladkou chuť vyvolávají cukry, ale i některé alkoholické sloučeniny, med nebo umělá sladidla.
Kde ji najdeme? Ovoce, med, dezerty, sladké pečivo.
Proč ji vnímáme? Mozek potřebuje glukózu – proto nás chuť na sladké přirozeně přitahuje. Sladké uklidňuje, dodává nám energii a často nás spojuje s příjemnými vzpomínkami.
Tip do kuchyně: Sladkost se skvěle doplňuje s kyselostí (např. citronové koláče), nebo se špetkou soli – ta umí sladkost zvýraznit!
Sůl je pro tělo nezbytná. Pomáhá nám udržet rovnováhu tekutin, nervové impulzy i funkci svalů. Přitom tělo si ji neumí vyrobit samo – proto ji musíme přijímat z jídla.
Kde ji najdeme? Pečivo, uzeniny, sýry, chipsy – ale i v rajčatech nebo celeru.
Zajímavost: Slaná chuť může být návyková. Právě proto nás chipsy a slané tyčinky nutí jíst dál a dál.
Tip do kuchyně: Malé množství soli v dezertech (např. slaný karamel) dokáže vytvořit skvělý kontrast!
Kyselou chuť vytvářejí kyseliny – například citronová, vinná nebo mléčná. Cítíme ji hlavně při konzumaci citrusů, jogurtu nebo fermentovaných potravin.
Kde ji najdeme? Citrony, limetky, kysané zelí, jogurty, kefíry, octy.
Proč ji máme? Pomáhá nám poznat, jestli je jídlo zkažené nebo nezralé. Ale v malém množství kyselost osvěžuje – a zvýrazňuje ostatní chutě.
Tip do kuchyně: Pokapejte grilovanou zeleninu trochou citronu – získá nový rozměr!
Hořkost je v přírodě často spojena s toxickými látkami. Proto ji náš mozek vyhodnocuje jako varování. Ale – když ji poznáme a naučíme se ji přijímat – dokáže nám nabídnout fascinující spektrum chutí.
Kde ji najdeme? Káva, pivo, kapusta, čekanka, grep, hořká čokoláda.
Zajímavost: Ne každý vnímá hořkost stejně – genetika hraje velkou roli. Někdo si hořkost zamiluje, jiný ji nedokáže snést.
Tip do kuchyně: Zkuste kombinovat hořké s kyselým – třeba rukolu s citronovou šťávou a parmazánem.
Představte si horký vývar z kostí. Nebo pečené maso, parmazán, fermentovanou sójovou omáčku, houby. Cítíte tu sytou, plnou, hlubokou chuť? To je umami – doslova znamená lahodnost a jde o pátou základní chuť.
Objevil ji japonský chemik Kikunae Ikeda v roce 1908 při analýze vývaru z mořských řas (kombu). Zjistil, že chuť vzniká přítomností kyseliny glutamové, tedy glutamátu – aminokyseliny, která je přirozeně obsažená v mnoha potravinách.
Kde ji najdeme? Hovězí vývar, pečené maso, zralé sýry (parmazán!), sójová omáčka, houby (hlavně shiitake), rajčata, ančovičky.
Proč je důležitá? Umami signalizuje tělu, že jídlo obsahuje bílkoviny – tedy základní stavební látku. Podporuje pocit sytosti a zvýrazňuje ostatní chutě.
Tip do kuchyně: Zkuste přidat do omáčky sušené rajče, houby nebo trochu parmazánu – zvýrazní umami efekt bez soli.
Vědci dnes mluví i o dalších možných chutích. Například:
Tuková (oleogustus): chuť na mastné věci. Zvláštní, nenápadná, ale reálná.
Kovová: někteří lidé ji cítí u ryb nebo minerální vody.
Škrobová: podle novějších výzkumů možná rozpoznáváme i „moučnou“ chuť škrobů.
Zda se zařadí mezi základní chutě, zatím není jisté – ale výzkum pokračuje.
Špičkoví kuchaři mluví o tzv. balancování chutí – tedy o tom, jak využít všechny smysly pro vytvoření harmonického jídla. Základem je rovnováha:
Sladké + kyselé → např. med a citron v marinádě
Hořké + slané → např. rukola s parmazánem
Umami + sladké → např. rajčata pečená s cukrem a česnekem
Ne, není pravda, že sladké cítíme jen na špičce jazyka a hořké vzadu. Dnes už víme, že všechny chutě dokáže rozeznat celý jazyk – i když některé části mohou být na určité chutě citlivější.
Každá chuť má svůj smysl a každá má své místo v kuchyni. Naučit se s nimi pracovat je jako objevit nové barvy na malířské paletě.
Až příště budete dochucovat jídlo, zkuste se zamyslet: chybí mi kyselost? Nepotřebovalo by to trochu hořkosti? Nebo zvýraznit umami?
Vaření se tak stane nejen nutností, ale i dobrodružstvím. A chutě vám budou kompasem.