Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124
Něco málo historického úvodu k článečku:
Dr. Čeněk Zíbrt vydal svou knihu “Česká kuchyně za dob nedostatku před sto lety” v roce 1917. Zdalipak bychom se my dnes zajímali o to, jak se snažili přežít naši předkové v krizových letech třeba 1925?
Nahlédněme do doby před více než dvěma sty lety a zamysleme se, zda bychom byli sami schopni se vyrovnat s bídou a hladem po katastrofální neúrodě, které zažívali lidé té doby v roce 1817…
Za námět a výživný materiál pro vznik článečku děkuji z hloubi srdce své milé přítelce Irence Haas 🙂
Záživné, planě rostoucí i pěstované rostliny,
kořínky, listy, poupata, květy, plody.
Mimo zahrady na kuchyňské zeliny, bývá mnoho planých, to jest samo od sebe bez sázení a zasívání rostoucích bylin, které se jako špenát, kapusta a salát vařiti a jísti mohou, jak ve svém spisku německém i českém (tohoto zde používám) široce a účinně dokazuje Kalina z Jathensteina:
Takové rostliny jsou mladé kopřivy, kostivály i černý kořen nazvaný (předce se však musí bedlivě rozeznávati od pampelišky), kořen čekanky (cikorie), kmín, lesní řepka, husí topol neb sliz, luční špargl (hromové koření), šťovík, špenát, salát polní, vodní řeřicha.
I mladé výstřelky chmele, které na jaře z kořínku vyrůstají, a ve chmelnicích se na větším díle vyřezávati musejí, vařené a solné, zvláště jsou-li omaštěné, dávají velmi zdravý, živný pokrm.
V čas nouze mohou se vařiti hlavičky červeného jetele, než rozkvetly, pak topolová poupátka, zvláště z balšátnových topolů , z břízy, buku a lípy – než se rozvily, a připravovati k jídlu. Sušívali také nerozkvetlé hlavičky červeného jetele, nebo rozkvetlé hlavičky bílého jetela, rozmělnili pak na mouku, které dvě části smíchali s dvěma částmi mouky mechové a s jednou částí mouky obilní a pekli z toho podle Kaliny chutný chléb.
Morušové listí jest prý, zvlášť pokud mladé jest, neškodné, a dá se, jako špenát, připravovati a jisti. Sušili, pražili také kozlíček, rozmělnili a stejným dílem míchali s moukou a pekli chléb.
Odborné spisy r. 1817 doporučují z bylin obyčejných:
I. Úpravu salátu: řeřišnice luční čili žabí květnice hořká; hulevník lékařský; lžičník lékařský; vraní nožka; řeřicha polní, širolistá; kokoška čili pastuší tobolka; kozlíček jarní (jarní polní salát), kozlíček ušatý; čekanka obecná; zdrojovka obecná čili potočka; toten lékařský; bedrník obecný, větší (velký); pilát lékařský; rozchodník bílý; ptačinec obecný, polní.
II. Úpravu polévky a zeleniny: silenka nadmutá; šrucha obecná čili kuří noha; hořčice polní; ohnice rolní čili rupec; merlík; všedobr; černohlávek obecný; slez okrouhlolistý, slez lesní, slez velkokvětý; proskurník lékařský; jetel podhorní, jetel prostřední; vojtěška čili lucinka; mléč hladký; devětsil menší čili podběl; sedmikráska (chudobka); starček obecný, přímětné koření menší; locika zední; hořčík jestřábníkový; kopřiva veliká.
III. Výhonky, stonky: chmel (,,chmelíček“); chřest; bodlák; bolševník obecný čili bršť („prasečí kmín“)j; jarous, koží noha, bršlice.
IV. Kořen: pastinák obecný čili dřenka obecná; mrkev obecná čili mrkvous; krabilice bulvatá; koží brada luční; zvonek řepka, rozponka; zvonek řepkovitý; řepka klasnatá, planá, zerva; pupalka obecná; kostival lékařský.
V. Hlízy: hrachor chlumní, též lecha hlíznatá; hrachor bílý, též lecha bílá; hrachor hlíznatý, ořeší, oříška,
halucha; aron skvrnatý; posed dvoudomý, červený; vstavač obecný čili kukačka, vstavač mužský, rudohlávek jehlancovitý, vstavač šírolistý čili kukačka, vstavač plamatý.
VI. Semena, plody: kotvice vzplývavá; pšeníčko rozkladité; jírovec, maďal, kaštan koňský; rosička krvavá; bér zelený; kuří noha, ježatka; zblochan vzplývající čili vodní rosička; pýr (pejř) plazivý.
VII. Mechy: lišejník sobí (dutohlávka sobí); islandský mech (lišejník islandský, pukléřka islandská); rašeliník bahenní.
VIII. Zahradní byliny: ledenec luštinatý; slunečnice bambulinatá (topinambur, židovské brambory)
IX. Mouka: z usušených, nerozvitých paliček červeného jetele; z kvetoucích paliček jetele plazivého; ze
sušené hasivky orličí; z kaštanů jirovcových (matfalových); z kořenů pýru plazivého; z usušeného bílého podsněžníku (sněženky); z usušené bledule jarní.
A příště si povíme o “Zelné polévce z jarních bylinek”. 🙂
