Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124
Mariánský příkop je oceánský hlubokomořský příkop v západní části Tichého oceánu, nejhlubší známý na Zemi .
Je pojmenován po blízkých Mariánských ostrovech, má tvar půlměsíce, je dlouhý přibližně 2 540 km, průměrně široký 69 km a dosahuje hloubky více než 11 km.
Na dně příkopu vyvíjí horní sloupec vody tlak 1086 barů (~110 MPa), což je více než 1071krát více než standardní atmosférický tlak na hladině moře.
Při tomto tlaku se hustota vody zvyšuje o 4,96 %. Teplota v hloubce se pohybuje od 1 do 4 °C.
Nejhlubším bodem Mariánského příkopu je Challengerova prohlubeň.
Nachází se v jihozápadní části příkopu, 340 km jihozápadně od ostrova Guam.
Podle různých zdrojů je její maximální hloubka od 10 028 m do 11 034 m pod hladinou moře.
V roce 2009 byl Mariánský příkop prohlášen za národní památku USA. Výzkumníci ze Scrippsova oceánografického institutu objevili v Mariánském příkopu xenofyofory v hloubce 10,6 km. Data také naznačují, že v příkopu žijí mikrobiální formy života.
Jedno z nejzáhadnějších míst na Zemi. Podle populárních fám se sem soustřeďují mimozemšťané a monstra a vědci jsou si jisti, že se v těchto temných hlubinách stále skrývá mnoho neznámých živočichů.
Nové druhy se zde totiž objevují se záviděníhodnou pravidelností.
Pojďme si teď otestovat své znalosti Mariánského příkopu!
Správná odpověď zní: Jupiterův měsíc Io má také jezero tekuté síry. Stejné jezero existuje (alespoň bylo nalezeno) pouze na jednom místě na Zemi – na dně Mariánského příkopu. Vzniklo v kráteru aktivní podvodní sopky Daikoku.
Oceánografové Don Walsh a Jacques Piccard sestoupili na dno Mariánského příkopu v batyskafu Trieste rok před letem Jurije Gagarina do vesmíru – 23. ledna 1960.
A co se týče složitosti, oba tyto projekty si podle vědců byly přibližně rovny.
Mimochodem, jediným člověkem v historii, který cestoval jak do vesmíru, tak i na nejhlubší místo na Zemi, byla astronautka Kathryn Sullivanová – 11. října 1984 se vydala do vesmíru a 7. června 2020 se potápěla s výzkumníkem Victorem Vescovem do hloubky 10 915 metrů.
Neexploduje ani se nerozpustí. Neberme však v úvahu všechny drobnosti – například fakt, že ještě před dosažením dna se zoufalý potápěč jistě udusí, zmrzne, zblázní se nebo ho sežere nějaká příšera.
Pojďme se bavit o tlaku.
Lidské tělo samozřejmě není schopno odolat tlaku 110 MPa – tento ukazatel je více než 1071krát vyšší než běžný atmosférický tlak na hladině moře.
Bohužel, tělo bude brutálně rozdrceno.
Ryba druhu Pseudoliparis belyaevi, ulovená v roce 2023 v největší hloubce v historii, žila v příkopu Izu-Ogasawara poblíž Japonska.
Později byla nalezena ještě hlouběji (ale nebyla ulovena) – v hloubce 8 336 metrů.
Před tímto objevem byla v hloubce 8 178 metrů v Mariánském příkopu spatřena nejhlubokomořská ryba, hlemýžď Pseudoliparis swirei (nenechte se zmást názvem, stále je to ryba). Rybolov je zde však zakázán, protože příkop je od roku 2009 národní památkou USA.
26. března 2012 se režisér filmů Terminátor, Vetřelci a Titanic stal prvním člověkem v historii, který sestoupil zcela sám do nejhlubšího bodu oceánů a strávil tam asi tři hodiny.
Podnikatel a badatel Victor Vescovo se však stal majitelem dvou světových rekordů najednou: provedl nejhlubší ponor v historii a jako první dvakrát navštívil dno Mariánského příkopu. Kromě toho se stal prvním člověkem, který zdolal všechny nejhlubší body dna všech pěti oceánů na Zemi a také všechny nejvyšší hory na každém z kontinentů.
V roce 2022 vědci v hloubce 10 900 metrů objevil pivní láhev s neporušenou etiketou. Ale to není všechno. O tři roky dříve japonští mořští biologové při analýze fotografií pořízených hlubinným plavidlem našli v hloubce 10 898 metrů zbytky plastového sáčku. A v roce 2016 další vědci uvedli, že při studiu korýšů žijících poblíž dna příkopu byly v jejich tělech nalezeny stopy nejnebezpečnějších organických sloučenin syntetizovaných lidmi, zejména pro výrobu plastů. Zkrátka, svět plastů dosáhl i tam.
Mariánský příkop se nachází v západní části Tichého oceánu, pouhých 200 metrů východně od Mariánských ostrovů.
Ostrovy byly pojmenovány po španělské královně Marianě Rakouské, vdově po Filipu IV. a jedné z nejvlivnějších dam 17. století.
Obyvatelé těchto ostrovů mají status občanů USA a území jsou považována za nezačleněná, tj. jsou pod kontrolou Spojených států, ale nejsou součástí žádného státu ani okresu.
Jednoduše řečeno, Mariánský příkop leží někde mezi Filipínami, Papuou Novou Guineou a Japonskem.
No, přibližně.
Samozřejmě je to Challengerova hlubina.
Název ale nemá nic společného s Profesorem Challengerem od Arthura Conana Doyla, tanky, auty ani kosmickou lodí. Nejhlubší místo na planetě je pojmenováno po britské lodi Challenger II, která v roce 1951 poprvé naměřila hloubku pomocí echolota – 10 899 metrů.
Později vědecká plavidla a bezpilotní podvodní plavidla určila hloubku Propasti. Dnes se pohybuje od 10 898 do 11 034 metrů pod hladinou moře.