Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124
K
oření jsou aromatické části rostlin používané pro dochucení jídel.
Do Evropy putovalo po staletí, nejprve námořními a karavanními cestami z Asie a Ameriky, a později ovládáním koloniálního obchodu Evropou, zejména díky aktivitám Portugalců, Holanďanů a Angličanů.
Největšími producenty koření jsou dnes země jako Indie, Indonésie, a v případě nového koření také Jamajka a Mexiko. V historii také hrál klíčovou roli Zanzibar.
Co je to vlastně koření a kde se bere?
Kdo jsou největší producenti koření?
Asie je hlavním zdrojem mnoha druhů koření, jako jsou pepř, hřebíček, muškátový oříšek a skořice, Indie a Indonésie byly a jsou klíčovými producenty cenných kořenících rostlin.
Zanzibar se dodnes nazývá „Ostrov koření“ pro pěstování hřebíčku, muškátového ořechu, pepře a skořice.
Ze Střední Ameriky pochází nového koření, které se pěstuje zejména na Jamajce a v Mexiku.
Kudy a jak se koření dostávalo do Evropy?
Ve Starověku a středověku se koření jako pepř do Evropy dostávalo karavanními cestami a námořními trasami z Asie.
V období kolonialismu, od 16. a 17. století se koření stalo součástí koloniálního obchodu.
Evropské mocnosti jako Portugalsko, Španělsko, Nizozemsko a Anglie ovládly obchod s kořením založením kolonií v Asii a na Indonéských ostrovech, což přineslo Evropě značné bohatství.
Antverpy se staly centrem obchodu. V belgických Antverpách se koření z těchto kolonií dále rozváželo po celé Evropě, říčními loděmi nebo po souši.
A schválně 🙂 – co všechno víte o koření?
Ze stejné rostliny jako bílý pepř
Čnělky neboli nitky – sušené blizny Šafránu setého.
Na obrázku je vanilovník plocholistý (Vanilla planifolia), známý také jako vanilka pravá nebo vanilka plocholistá.
Samozřejmě Maďarsko
Používá se různé koření, ale zásadní je právě anýz
Lídrem v produkci koření je Indie. Indie je významným světovým producentem mnoha druhů koření, včetně pepře, kmínu, kardamomu a kurkumy, a je domovem bohaté tradice používání koření v kuchyni. Koření se v Indii často kombinuje do směsí zvaných “masala”, jako je garam masala, která dodává indickým jídlům jejich charakteristické aroma a chuť. Indie je také největším světovým exportérem římského kmínu.
Nové koření jsou sušené plody tropického stromu pimentovníku pravého, pocházejícího z Karibiku. Má komplexní chuť a vůni, která připomíná kombinaci hřebíčku, skořice, muškátového oříšku a pepře. Využívá se k dochucení polévek, omáček, marinád, masa, zvěřiny i sladkého pečiva a kompotů. Získalo svůj název, protože se do Evropy dostalo později a pro své všestranné aroma je v angličtině nazýváno „allspice“ (všehochuť)
Hřebíček je sušený květový zárodek tropického stromu hřebíčkovce kořenného (Syzygium aromaticum), který je ceněn jako aromatické koření i léčivka. Používá se do sladkých i slaných jídel, například do kompotů, punče, cukroví a masových pokrmů. Jeho hlavní složkou je eugenol, který mu dodává charakteristickou vůni a chuť, a má i antiseptické a analgetické vlastnosti využívané například v zubním lékařství.
Scovilleova stupnice je systém, který hodnotí pálivost paprik a chilli papriček, a to podle obsahu látky zvané kapsaicin, která způsobuje pocit pálení v ústech. Měrnou jednotkou je Scovilleova jednotka pálivosti (SHU).
Stupnici zavedl americký chemik Wilbur Scoville v roce 1912 a původně měřila pálivost ředěním vzorku vodou, dokud nebyl pocit pálení pro ochutnávače neznatelný.
V současnosti se pro přesnější měření používají analytické metody jako vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC), které měří koncentraci kapsaicinu.
Největším světovým producentem hořčičných semen je Kanada, která je největším exportérem hořčičných semen na světě, zejména hnědých a černých druhů, které se používají pro výrobu hořčice.
Německo sice pěstuje a zpracovává hořčici, nicméně nepatří mezi tyto největší producenty.