Něco málo o historii řeznického řemesla a cechovním znaku🔪
Úvod
Řeznické řemeslo patřilo ve středověké Evropě k nejrespektovanějším. Cechy řezníků zajišťovaly nejen kvalitu masa, hygienu a regulaci trhu, ale také svým členům udílely privilegia a politickou váhu. Jedním z nejsilnějších symbolů byla role řezníků jako ochránců města – konkrétně pražští řezníci roku 1310, pod vedením cechmistra Vodičky, dokázali prolomit bránu svatého Františka a pomohli Janu Lucemburskému dobýt Prahu obsazenou korutanskými žoldnéři.
Hrdinský čin a udělení znaku
Dne 3. prosince 1310 před branou svatého Františka žoldnéři Jindřicha Korutanského obsadili Prahu – avšak pražští řezníci, ozbrojeni širočinami (sekery), je zatlačili k ústupu, čímž otevřeli cestu do města pro mladého krále Jana Lucemburského a jeho manželku Elišku Přemyslovnu.
Za tuto statečnost cechmistr Vodička obdržel odměnu v podobě pozice pražského purkmistra a cech řezníků získal červený prapor se stříbrným lvem – zárodek řeznického heraldického symbolu.
Vývoj cechovního znaku – dvouocasý lev se sekerou
-
1310 – vznikl znak s jedním ocasem (stříbrný lev ve znamení odvahy) .
-
1437 – ke znaku byly přidány koruna a druhý ocas (dvouocasý lev), potvrzeno králem Zikmundem jako ocenění výsad a kontinuity cechu
-
16. století – dvouocasému lvu přibyla v tlapách řeznická sekera, což je dodnes autentický symbol cechu českých řezníků
Tato proměna znaku odráží nejen vzrůstající prestiž cechu, ale i jeho potvrzené historické zásluhy.
Prapor klatovských řezníků
Podle popisu Národního zemědělského muzea nesl cechovní prapor klatovských řezníků nápis:
„Pro Boha, vlast a krále
vždy bojuj český lev,
vaň praporec náš stále,
teč naše věrná krev,
teč naše věrná krev.“
Motto symbolizuje spojení křesťanských hodnot, vlasteneckého smýšlení a oddanosti řemesla – jak v boji, tak v každodenní práci.
Vznik a název Vodičkovy ulice
Vodičkova ulice také souvisí s hrdinským činem roku 1310:
-
14. století – při zakládání Nového Města dostala komunikace mezi Karlovým a Václavským náměstím jméno Pasířská (právě po řeznících)
-
15. století – přejmenována na Vodičkovu podle významné postavy Jana Vodičky, cechmistra řeznického cechu a purkmistra, který v ulici vlastnil dům číslo 699
Jméno ulice tak připomíná konkrétní osobnost i událost, která symbolizuje propojení řemesla, městské struktury a moci.
Kombinace symbolu a urbanismu
V Praze najdeme unikátní propojení:
-
Symbolický význam – dvouocasý lev se sekerou a prapor s poctami jsou heraldickým důkazem řeznické hrdosti a loajality panovníkovi
-
Fyzický prostor – Vodičkova ulice představuje trvalý odkaz na Jana Vodičku a jeho roli jak v cechu, tak v městské správě.
Díky tomu se jedná o živou historickou stopu ve zdivu Prahy – symbol i jméno ulice žijí dál nejen jako připomínka řemesla, ale i středověkého občanského života.
Závěr
Pražští řezníci proměnili své sekery z řemeslného nástroje v symbol hrdinství, cestu k prestiži, privilegiím i k městské moci.
Král Jan Lucemburský udělil řezníkům znak – stříbrného lva na červeném poli – který se postupně vyvíjel do dvouocasého lva s korunou a řeznickou sekerou.
Prapor klatovských s mottem „Pro Boha, vlast a krále…” dodává rozměr symbolické identity.
A konečně Vodičkova ulice připomíná nejen jedinečný čin, ale i osobnost cechmistra, jenž překročil hranice řemesla.
