Co vlastně jíme? Dvě receptury špekáčků pod lupou
Možná jste si na táboráku nebo při pohledu do regálu s uzeninami řekli: „Kde jsou ty staré dobré špekáčky, co voněly dřevem a chutnaly po mase?“
Připravili jsme pro vás srovnání, které ukáže rozdíl mezi dnešním „špekáčkem“ a tím, co kdysi udávala přísná norma.
Tradiční receptura jako záruka poctivosti
V roce 1977 byla v Československu zavedena norma ČSN 57 7115, která přesně určovala, co špekáček smí obsahovat. Tehdejší výrobci nemohli improvizovat – kvalita a složení byly dané jasně a konkrétně.
Špekáček podle ČSN 57 7115:
-
Hovězí maso (včetně masa z hlav): 38,5 kg
-
Vepřové maso výběrové: 20,4 kg
-
Vepřové kůže: 1,5 kg
-
Hřbetní sádlo (špek – na kostky): 27 kg
-
Led / voda: 19 l
-
Hrubá mouka: 3,2 kg
-
Koření (pepř, česnek, paprika, muškát): 0,5 kg celkem
Celkem cca 110 kg surovin na 100 kg hotového výrobku.
Výsledek? Masitý, voňavý, šťavnatý špekáček se skutečným špekem „na oko“, bez separátu, bez náhražek.
A co průmysl nabízí dnes?
Současné „špekáčky“ bývají často jen vzdálenými příbuznými toho původního.
Název sice zůstal, ale obsah a kvalita se změnily.
-
Místo masa: strojně oddělené drůbeží maso
-
Místo špeku: emulzní vložka
-
Přidána sója, škroby, stabilizátory, barviva
-
Umělá střívka namísto hovězích kroužkových
To vše snižuje cenu – a kvalitu.
Co poznáte na první kousnutí?
Pravý špekáček:
Má pevnou strukturu, viditelné kousky špeku, přírodní vůni a masovou chuť. Nepění, nepraská v páře, při opékání voní, neodkapává bílá hmota.
Levná náhražka:
Je kašovitá, bez struktury, s chemickou pachutí. Špek chybí nebo je umělý, chuť mdlá nebo překořeněná. Po opékání zůstane mastná louže.
Závěrem
Až budete vybírat špekáčky na gril nebo na oheň, nedívejte se jen na cenu nebo barvu etikety.
Čtěte složení. Pravý špekáček podle ČSN 57 7115 poznáte nejen na jazyku, ale i očima.
Chcete ochutnat rozdíl? Vyberte si ŠPEKÁČEK EXTRA podle tradiční receptury – ručně dělený, v přírodním střevě, šetrně zauzený.
Chuť, která má historii – a stále ji píše.
